Ústav geoniky
AV ČR, v. v. i.

Cílem projektu je konstituovat meziinstitucionální a multidiciplinární vědeckovýzkumnou platformu schopnou mezinárodního zapojení a konkurence ve výzkumu rozvoje energetiky a jejich dopadů na krajinu; integrace zkušeností ze zahraničí, jejich rozvinutí do podoby znalostního portfolia a teoreticko-metodologického aparátu využitelného pro další rozvoj odborných kompetencí členů týmu a jeho zkvalitnění, ale i pro praxi.
Prostředky k dosažení cíle budou zahrnovat internacionalizaci projektového týmu (zapojení odborníka ze zahraničí), transfer zkušeností formou společných výzkumných aktivit, pořádání tematických workshopů, konference, stážemi, prezentací výsledků na konferencích, publikacemi. Vzdělávací záměr projektu je zajištěn konceptem "vzdělávání reálným výzkumem" - stěžejním pozitivem je participace zkušeného zahraničního odborníka v týmu.
Dalšími aktivitami jsou nejrůznější školení pracovníků, výuka. Cílovou skupinou jsou vědečtí pracovníci a studenti univerzit, projekt má partnera.

TIMBRE - Tailored Improvement of Brownfield Regeneration in Europe / Nástroje pro zlepšení regenerace brownfield v Evropě

ESF OP CZ.1.07 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, číslo oblasti podpory: 7.2.2 – název Vysokoškolské vzdělávání - CZ.1.07/2.2.00/15.0222

Geoinovace - Inovace výuky geografických studijních oborů

ESF OP CZ.1.07 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, číslo oblasti podpory: 7.2.2 – název Vysokoškolské vzdělávání - CZ.1.07/2.2.00/15.0222

Cílem projektu je zvýšení kvality výuky geografických studijních programů na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Cíle bude dosaženo čtyřmi soubory opatření:

1) zavedení 15ti nových a inovací 14ti předmětů s důrazem na tvorbu moderních studijních materiálů, e-learning, výuku v angličtině, interaktivní metody výuky a posílením environmentálních témat a GIS; 2) zlepšení spolupráce s praxí prostřednictvím stáží studentů, exkurzí, přednášek expertů, kulatých stolů a informačních databází pro studenty; 3) zvýšením odborných kapacit vyučujících skrze kurzy dalšího vzdělávání, krátkodobé studijní pobyty aj. a 4) posílení spolupráce mezi univerzitními pracovišti a se zahraničním.

Projekt bude realizován ve spolupráci čtyř partnerských pracovišť a v průběhu tří let do něj bude zapojeno nejméně 4 915 studentů a 681 akademických pracovníků. Projekt zvýší uplatnitelnost absolventů na trhu práce a jejich konkurenceschopnost ve znalostní ekonomice.

Kvantitativní metody a syntetizující grafické metody v aproximaci, projekci a modelování geografických jevů

Projekt je zaměřen na kvantitativní metody a syntetizující grafické metody, které ale nemají být jeho cílem ale mají být pouze prostředkem pro jejich realizaci na modelové území. Budeme pracovat ve dvou různých hierarchických úrovních a zvolené metody aplikujeme na makroregionální úrovni (území ČR a přilehlých příhraničních regionů) a (mezo)regionální úrovni (modelové území dvou až čtyř příhraničních regionů vně ČR). Výsledkem bude kvantitativní a hlavně grafická aproximace, projekce a modely regionů v obou zvolených úrovních. Využijeme přitom teoretické znalosti o kvantitativních metodách a syntetizujících grafických metodách, přičemž vyšší přidaná hodnota projektu bude hlavně v invenčním a kreativním přístupu řešitelů a ve vyvozování prostorových souvislostí a zákonitostí prostřednictvím syntetického myšlení.

Projekt je určen na posílení a rozvoj nových pracovních kontaktů dvou univerzitních pracovišť a vědecko výzkumné instituce formou realizace společných aktivit a výměny zkušeností. Hlavním smyslem projektu je vybudovat síť využívající moderních prostředků interoborové a vědecké vzdělávací komunikace, tj. moderní komunikační a interaktivní platformy pro sdílení společných cílů v oblasti terciárního vzdělávání, vědy a výzkumu – pro studenty vysokých škol např. e-learning, pro vysokoškolské a výzkumné pracovníky videokonference nebo semináře.

Průmyslovou a následně postindustriální krajinu definují charakteristické fyziognomické, strukturní, dynamické a funkční rysy. V industriální krajině jsou tyto parametry „recentní“, zatímco v postindustriální krajině, kromě jiných, jde o charakteristiky „fosilní“. Jako celek lze tyto krajiny popsat výčtem prvků v jejich synergetických a synchorických souvislostech. Společným rysem je fyziognomie daná tvářností povrchu. Typické je nakupení industriálních, urbánních, komunikačních a montánních tvarů reliéfu, které odkrývají či překrývají původní jednotky geologické stavby.

Využití ploch charakterizuje dominantní výrobní zástavba s typickými objekty, rozsáhlé komunikační plochy, aktivní i pasivní těžební plochy, vodohospodářská zařízení, hustá rezidenční a servisní zástavba a devastované, později opuštěné plochy.

Obsahem projektu jsou aktivity rozvíjející profesní schopnosti a dovednosti geografů Ústavu geoniky AV ČR. Lze jej rozdělit do několika částí.

1) odborné jazykové vzdělávání pracovníků ústavu. 2) vzdělávání v oblasti prezentačních a komunikačních schopností. 3) další vzdělávání v oblasti geografických informačních systémů. 4) podpora aktivních vystoupení pracovníků ústavu na mezinárodních vědeckých konferencích. 5) organizace cyklu zvaných přednášek expertů. 6) podpora pedagogických aktivit pracovníků ústavu. 7) podpora stáží vědeckých pracovníků na geografických pracovištích v zahraničí, 8) nákup odborné geografické literatury.

Prostorové modely chování v měnícím se urbánním prostředí z pohledu geografie času

Za posledních zhruba 20 let došlo v České republice k výrazným proměnám souvisejícím mj. také se změnami ve způsobech lidského chování, jež se odrazily ve zcela odlišných postojích a kulturních návycích několika různých generací. Předkládaný projekt využívá interdisciplinární přístup na pomezí vědních disciplín, které se provazují a doplňují. Projekt je v základu založen na sociologických a geografických přístupech uplatňovaných v geografii času, jež je metodicky inspirována teorií difúze inovací. Prostorový aspekt projektu zahrnuje komparaci vybraných modelových území na základě identifikovaných difúzních procesů (v prostředí maloobchodu a specializovaných obchodních řetězců, na něž se váže fenomén trávení volného času). Hlavním cílem projektu je ověřit, zda jednotlivé fáze difúzního inovačního procesu vytvářejí odlišné prostorové modely chování vybraných segmentů populace či nikoliv, tzn. identifikovat, analyzovat a zobecnit tyto modely chování v závislosti na proměnách urbánního prostředí.

Informační platforma pro kulturní krajinu

ESF OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, číslo oblasti podpory: 7.2.4 – název Partnerství a sítě - EE2.4.12.0011

Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka)

Cíl projektu: Zmapovat stupeň marginalizace českého pohraničí, stanovit podmínky setrvalosti venkovského osídlení v něm s ohledem na rozvoj lidského potenciálu a vyjádřit se k možnostem opatření státní správy a samosprávy v tomto směru.

Cílem projektu je studium dopadů mrtvého dřeva v korytech a příbřežních zónách vodních toků na jejich hydrologické, morfologické a ekologické charakteristiky. Jako modelové vodní toky byly vybrány Bílá Opava, Lužnice a Morava. Objektem zájmu jsou jednotlivé kmeny i jejich naplavené akumulace blokující průtočný profil řeky. Pozornost bude věnována třem aspektů mrtvého dřeva v říčním ekosystému: struktuře, dynamice a funkci. Struktura bude řešena z hlediska objemu dřeva v korytě a příbřežní zóně, klasifikace individuálních kusů a dřevních akumulací a zákonitostí jejich prostorové distribuce. V rámci dynamiky budou řešeny mechanizmy přísunu přísunu dřeva do říčního koryta, jeho bilance, rozklad zbytků dřeva na místě a dendrochronologické datování.Funkce bude řešena mapováním účinků mrvého dřeva na morfologický vývoj koryta, na charakter dnových sedimentů a diverzitu vodních habitátů. V prostředí GIS budou modelovány interakce mezi břehovými a doprovodnými porosty řek a hydromorfologickými procesy.

V území ovlivněném těžbou a úpravou uranových rud jsou na 28 testovacích plochách sledovány opakovanými fytocenologickými snímky (od r. 1998) změny vegetace. Zvláštní pozornost je věnována avifauně rozlehlých odkališť a řízené skládce TKO Bukov.

Předmětem výzkumu je monitoring mechanické a chemické likvidace křídlatky v povodí Morávky, zejména v její nejvýznamnější části Niva Morávky, která je navržena v rámci programu EU Natura 2000 mezi evropsky významné lokality. R. 2007 bylo založeno 16 testovacích ploch a podrobně zachyceno fytocenologickými snímky. Jejich rozbor umožnil upřesnit některé vztahy mezi invazními neofyty a původní lužní vegetací.