Ústav geoniky
AV ČR, v. v. i.

Obsahem projektu jsou aktivity rozvíjející profesní schopnosti a dovednosti geografů Ústavu geoniky AV ČR. Lze jej rozdělit do několika částí.

1) odborné jazykové vzdělávání pracovníků ústavu. 2) vzdělávání v oblasti prezentačních a komunikačních schopností. 3) další vzdělávání v oblasti geografických informačních systémů. 4) podpora aktivních vystoupení pracovníků ústavu na mezinárodních vědeckých konferencích. 5) organizace cyklu zvaných přednášek expertů. 6) podpora pedagogických aktivit pracovníků ústavu. 7) podpora stáží vědeckých pracovníků na geografických pracovištích v zahraničí, 8) nákup odborné geografické literatury.

Populační trendy a rozvoj bydlení v městských regionech České republiky a Rakouska: Srovnávací studie Prahy, Vídně, Brna, Štýrského Hradce, Lince a Plzně

Za posledních zhruba 20 let došlo v České republice k výrazným proměnám souvisejícím mj. také se změnami ve způsobech lidského chování, jež se odrazily ve zcela odlišných postojích a kulturních návycích několika různých generací. Předkládaný projekt využívá interdisciplinární přístup na pomezí vědních disciplín, které se provazují a doplňují. Projekt je v základu založen na sociologických a geografických přístupech uplatňovaných v geografii času, jež je metodicky inspirována teorií difúze inovací. Prostorový aspekt projektu zahrnuje komparaci vybraných modelových území na základě identifikovaných difúzních procesů (v prostředí maloobchodu a specializovaných obchodních řetězců, na něž se váže fenomén trávení volného času). Hlavním cílem projektu je ověřit, zda jednotlivé fáze difúzního inovačního procesu vytvářejí odlišné prostorové modely chování vybraných segmentů populace či nikoliv, tzn. identifikovat, analyzovat a zobecnit tyto modely chování v závislosti na proměnách urbánního prostředí.

Cílem projektu, který je příspěvkem k interdisciplinárnímu výzkumu problematiky využívání větrné energie, je zpracování komplexního metodického aparátu pro využití nástrojů GIS v rozhodovacím procesu o vhodnosti instalace větrných elektráren v podmínkách ČR. Prostorové hodnocení územního potenciálu založené na syntéze environmentálních a sociálních aspektů bude realizováno na příkladu Jihomoravského kraje. Řešení projektu bude zahrnovat dílčí výzkumné fáze založené na teoretickém studiu, sběru empirických dat, parciálních analýzách a následné kartografické syntéze provedené na pozadí vybudovaného konceptuálního rámce. Empirická šetření budou vedena metodami regionální geografie s využitím kvantitativních i kvalitativních metod sociologického výzkumu. Hlavním výsledkem bude sestavení výsledné mapy vytvořené pomocí metody analýzy mezer (gap analysis) s lokalitami vhodnými pro výstavbu větrných elektráren.

Výzkum se orientuje na prostorovou organizaci a dynamiku krajiny prostřednictvím studia hranic krajinných složek.

Základní modelovou jednotkou je kategorie využití země, získaná terénním mapováním a studiem historických map z let 1764 – 1953. Jednotlivé kategorie využití země jsou analyzovány z hlediska ekotonů, rozmanitých hranic mezi vegetačními jednotkami, ve vztahu k fyzicko-geografickým podmínkám konkrétního území. Na základě jejich výskytu ve sledovaném území se provádí jejich typizace, hierarchie, stanovení stability, propustnosti, míra ovlivnění člověkem a hodnocení prostorové struktury. Detailní průzkum je formou transektů prováděn na kontaktu lesní a nelesní vegetace.

Cílem projektu je studium dopadů mrtvého dřeva v korytech a příbřežních zónách vodních toků na jejich hydrologické, morfologické a ekologické charakteristiky. Jako modelové vodní toky byly vybrány Bílá Opava, Lužnice a Morava. Objektem zájmu jsou jednotlivé kmeny i jejich naplavené akumulace blokující průtočný profil řeky. Pozornost bude věnována třem aspektů mrtvého dřeva v říčním ekosystému: struktuře, dynamice a funkci. Struktura bude řešena z hlediska objemu dřeva v korytě a příbřežní zóně, klasifikace individuálních kusů a dřevních akumulací a zákonitostí jejich prostorové distribuce. V rámci dynamiky budou řešeny mechanizmy přísunu přísunu dřeva do říčního koryta, jeho bilance, rozklad zbytků dřeva na místě a dendrochronologické datování.Funkce bude řešena mapováním účinků mrvého dřeva na morfologický vývoj koryta, na charakter dnových sedimentů a diverzitu vodních habitátů. V prostředí GIS budou modelovány interakce mezi břehovými a doprovodnými porosty řek a hydromorfologickými procesy.

V území ovlivněném těžbou a úpravou uranových rud jsou na 28 testovacích plochách sledovány opakovanými fytocenologickými snímky (od r. 1998) změny vegetace. Zvláštní pozornost je věnována avifauně rozlehlých odkališť a řízené skládce TKO Bukov.

Předmětem výzkumu je monitoring mechanické a chemické likvidace křídlatky v povodí Morávky, zejména v její nejvýznamnější části Niva Morávky, která je navržena v rámci programu EU Natura 2000 mezi evropsky významné lokality. R. 2007 bylo založeno 16 testovacích ploch a podrobně zachyceno fytocenologickými snímky. Jejich rozbor umožnil upřesnit některé vztahy mezi invazními neofyty a původní lužní vegetací.