V důsledku povodňových katastrof v Česku v letech 1997 a 2002 se problematika povodní stala průřezovým problémem státní politiky. Názorně připomněly, že se nevyplácí podceňovat soustavné studium hydrometeorologických extrémů a rizik, k nimž patří i protipól povodní - mimořádné sucho (to postihlo hned v roce 2003 kromě ČR i další evropské země). Velké přírodní pohromy se totiž zpravidla netýkají jen jednoho státu, nýbrž mají nadnárodní (přeshraniční) charakter a impakty. V plné míře to platí i pro významné historické povodně, které se týkají velkých vodních toků (Labe, Odra, Dunaj). Jejich hodnocení se proto neobejde bez systematické dokumentace a analýzy informací ke konkrétním případům z více evropských států. Velmi cenné poznatky o nich totiž vyplývají teprve z jejich srovnání - výsledku mezinárodní spolupráce. Hlavním cílem projektu je získat koplexní obraz povodňových katastrof ve střední Evropě od roku 1501.