Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou přeshraničního regionu Králíky - Międzylesie (česko-polská hranice). Je zaměřen na společnou percepci regionu, který je podobný nejen fyzicko-geograficky, ale má částečně i společnou historii. Region je periferní jak z polské, tak z české strany hranice. Obyvatelstvo bylo v tomto regionu téměř kompletně dosídleno po 2. světové válce. Jeho kvalifikační struktura není vysoká, klimatické a půdní podmínky nejsou pro zemědělství příliš příznivé. Periferní geografická pozice je příčinou nedostatku investic. Region vkládá naděje do budoucího rozvoje cestovního ruchu, který je podmíněn zlepšením technické infrastruktury. Jen na rozvoji cestovního ruchu však nemůže být postavena prosperita území. Přinejmenším pro údržbu krajiny je nutné zachování určité úrovně zemědělství. Z hlediska kulturní úrovně obyvatel je třeba udržet diverzifikované vzdělávací instituce. Vhodné by bylo I umístění různých sociálních služeb.
Abstrakt: Czech agriculture underwent a relatively rapid transformation in the form of land restitution and privatisation of agribusinesses. While ownership of land is fragmentary, production is characterized by distinct concentration. Unemployment in the farming industry dropped to 4 % but so did the prestige of the profession and the food production is hardly competitive. The Czech countryside can be divided into three basic types: Countryside in the city hinterland influenced by suburbanization processes, countryside with well permeable and fertile lowlands and countryside on the periphery which constitutes the main problem from the regional perspective. A larger part of the Czech countryside in the borderland is influenced by the exchange of population in the wake of World War II. The process of deurbanization brings about a slight increase in the proportion of the population living in the countryside with the exception of very small settlements of 200 people or less. However, the age and qualification structure of the rural population might be deteriorating. The perspectives of the countryside lie in its multifunctional development. Therefore, the geography of countryside ceases to be equivalent to the geography of agriculture; it has become the geography of rural space.
Abstrakt: Studie podrobněji analyzuje přístup regionální politiky České republiky k marginálním regionům, které vyžadují podporu státu. Zabývá se způsobem vymezení regionů pro soustředěnou podporu státu jak na celostátní úrovni, tak na úrovni Pardubického kraje. Analyzuje zaměření podpor v souladu se Strategií r egionálního rozvoje ČR pro léta 2007 - 2013, stejně jako konkrétní dotační tituly, zaměřené na hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. Nové možnosti pro zmírnění regionálních disparit a rozvoj marginálních regionů přináší politika hospodářské a sociální soudržnosti EU, jejíž cíle jsou v praxi naplňovány prostřednictvím finančních prostředků ze strukturálních fondů. Z hlediska marginálních regionů je přitom podstatné, že řídící orgány sektorových operačních programů mohou zvýhodnit projekty realizované na územích vymezených pro soustředěnou podporu státu anebo projekty, jejichž výstupy budou mít příznivý dopad na rozvoj těchto území. Z hlediska mikroregionu Orlicko je relevantní především "Regionální operační progarm NUTS II Severovýchod" a prostředky vyčleněné pro přeshraniční spolupráci ČR - Polsko v rámci třetího cíle strukturálních fondů Evropské územní spolupráce. Poslední kapitola je věnována postavení a vlivu euroregionů na regionální politiku ČR.
Abstrakt: The article describes population and settlement development of Czech border regions between 1930 and 1950. The study deals with the evaluation of the process of settlement desertion after 2nd World War, especially after the expulsion of the German population from the Czech Republic. After we analysed about 250 settlement units which were perished in these two decades, we formulate main factors of settlement desertion process.
Abstrakt: Studie vychází z pramenů z českých archivů, z pramenů ruských a ukrajinských archivů, je doplněna orální historii z pohraničných regionů Karlovarska, Králicka, Tachovska a Sokolovska. Sleduje migrační proudy obyvatelstva z Ukrajiny do pohraničí Čech a Moravy v letech 1945-1949. Předmětem studie jsou volyňští Češi a hledání jejich místa v poválečném českém pohraničí. Na příkladu volyňských Čechů dokumentuje činnost osídleneckých komisí v pohraničí, podíl centrálních institucí a politických stran na osídlování, proměně sociálních struktur a a jejich tlak na proměny národnostní skladby obyvatel v pohraničních regionech.
Abstrakt: Příspěvek analyzuje bilance přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva mikroregionu Horní Orlice v letech 2002 - 2006. U většiny venkovských obcí konstatuje pozitivní populační vývoj, zatímco počty obyvatel všech čtyř měst klesají. Obecně je horší situace na Králicku, kde zaznamenává přírůstek obyvatelstva pouze Dolní Morava. Situace v jednotlivých obcích se ovšem může rychle změnit v závislosti na konkrétních objektivních i subjektivních podmínkách.
Abstrakt: Příspěvek stručně nastiňuje mezní období v soudobých dějinách Králicka od roku 1945-1989 s krátkým exkurzem do let 1918-1938 a s pohledem na druhou stranu hranice do polského území, které rovněž zasáhly migrace.Upozorňuje na ztrátu původního kulturní kapitálu a obtížné budování nového, z nově osídlených obyvatel ve změněných politických podmínkách.