Earth is our home

ODDĚLENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ GEOGRAFIE

    Oddělení environmentální geografie bylo založeno v roce 1993 v rámci transformace tehdejší Československé akademie věd z části pracovníků tehdy zrušeného Geografického ústavu ČSAV. Oficiálně bylo definováno jako územně odloučené “Centrum environmentální geografie” Ústav geoniky AV ČR (pobočka Brno). Oddělení původně stavělo na regionálně geografickém výzkumu životního prostředí, ale postupně se vyvinulo se a přeměnilo v pracoviště, které se v rámci Akademie věd ČR soustředí na unikátní a svébytnou výzkumnou agendu integrující humánní a fyzickou geografii. V současné době se jedná o jediné geografické pracoviště v rámci AV ČR.

    Obecně jsou výzkumné aktivity oddělení definovány v intencích environmentální geografie, kterou je možné z teoretického i empirického hlediska považovat za průnik humánní a fyzické geografie. Jako environmentální geografové studujeme prostorové aspekty vztahů a interakcí mezi lidskými jedinci nebo společnostmi a jejich přírodním a sociálním prostředím. Naše výzkumné aktivity se zaměřují na tři hlavní oblasti: (i) všechny sféry přírodního a vystavěného prostředí, zahrnující jejich fyzické, sociální, ekonomické a kulturní aspekty; ii) vzájemné souvislosti různých složek životního prostředí a jejich vzájemné interakce; a (iii) následné společenské reakce ve formě environmentálních problémů nebo výzev.

    Přesněji řečeno, náš výzkum se zaměřuje na časoprostorovou dynamiku a prostorové vzorce probíhajících tranzitních procesů, dopady antropogenních procesů a aktivit na krajinu a společnost a v neposlední řadě na roli ochrany životního prostředí ve vztahu ke krajinnému a územnímu plánování, regionálnímu rozvoji a kvalitě lidského života. Vnímáme výzvy, se kterými se současná společnost musí vypořádat v kontextu aktuální globální environmentální krize, a zdůrazňujeme důležitost a jedinečnou roli geografie při porozumění procesům adaptace na změny klimatu a přechodu k udržitelnosti, v tom, že věnuje pozornost specifickým geografickým podmínkám a prostorovým uspořádáním a dynamice sítí, v rámci nichž jsou tranzitní procesy kontextualizovány.

    HLAVNÍ VÝZKUMNÉ SMĚRY A VÝZKUMNÉ SKUPINY

    Výzkumná činnost oddělení se aktuálně soustřeďuje na čtyři širší oblasti výzkumu, které zahrnují dílčí témata spojená s konkrétními mezinárodními a národními grantovými projekty, s mezinárodními bilaterálními a mnohostrannými dohodami o vědecké spolupráci, i se specifickými expertními studiemi pro praxi, jakož i otázkami souvisejícími s aktuálním teoretickým a metodologickým vývojem v oboru Geografie jako celku. Tyto specifické výzkumné směry reflektují mnohé ze současných hlavních globálních environmentálních výzev (např. energetická udržitelnost, rozrůstání měst do krajiny, obnova životního prostředí a regenerace brownfields, nexus voda-jídlo-energie, změnami klimatu indikuvané povodně, atd.) a také regionální, sociálně relevantní otázky (např. energetická chudoba, dopravní dostupnost, regionální a venkovský rozvoj). V mnoha z těchto oblastí provádí pracovníci oddělení špičkový výzkum nejen v kontextu České republiky, ale také na mezinárodním poli, kde již dosáhli mnoha excelentních výsledků.

    Transformace a recyklace urbánního prostoru Geografie energetického přechodu
    Výzkum je zaměřen na studium probíhajících změn, sociálně-prostorových aspektů a pozitivních a negativních dopadů transformace urbánního prostoru v regionech různého typu, zahrnující fenomény re-urbanizace, recyklace urbánního prostoru a regenerace brownfields, nové vzorce časoprostorového chování a mobility, problémy dostupnosti a utváření bezbariérového prostoru, geodiverzitu v rámci měst a potenciál jejího využití v cestovním ruchu, atd. Výzkumné aktivity v této tematické oblasti se zaměřují na sociálně-prostorové souvislosti probíhající energetické transformace. Zkoumáme časoprostorovou difúzi a sociální akceptaci projektů obnovitelných zdrojů energie, konflikty o využití krajiny spojené se zaváděním nových technologií a tradičních forem energetiky (větrné elektrárny, bioplynové stanice, geotermální energie, jaderná energie, atd.), socioekonomické dopady transformace uhelných regionů a měnící se vzorce energetického chování domácností.
    Proměny zemědělství a potravinového systému: nové postupy, prostory a směry Diverzita krajiny: vývoj, rizika, souvislosti
    Výzkum se v této tematické oblasti zaměřuje na geografii zemědělství a produkci potravin. Analyzuje jejich  prostorovou i společenskou dynamiku v městském, příměstském a venkovském kontextu. Zkoumáme modely produkce a spotřeby potravin v různých geografických a sociokulturních podmínkách. Na základě spolupráce s různými zúčastněnými stranami se snažíme prohlubovat znalosti o udržitelných potravinových systémech a podporovat mezioborovou spolupráci. Výzkum v této oblasti věnuje pozornost rozmanitosti živých organismů v prostoru, stejně jako procesům a objektům neživé přírody. Zaměřujeme se na mapování stavu, změn a vývoje přírodní a kulturní krajiny, zahrnující biomonitoring, mapování a hodnocení přírodních rizik a geohazardů, včetně jejich dopadů a managementu, 3D dokumentaci přírodních a kulturních objektů. Dále se zabýváme možnostmi začleňování veřejnosti do rozhodovacích procesů a geografickými aspekty občanské vědy.

    POPULARIZACE VĚDY, VĚDA A SPOLEČNOST

    Pracovníci a pracovnice Oddělení environmentální geografie kladou důraz také na popularizaci aktuálních environmentálně geografických témat a prezentaci výsledků výzkumu směrem k širší veřejnosti. Účastní se různých veřejných diskusí, pořádají ´Dny otevřených dveří´ a ´Den Geografie´, semináře pro zájmovou veřejnost a pro školy, publikují v různých popularizačních časopisech a populárně-naučných webech. Podílí se také na rozvoji nástrojů pro participativní plánování (např. v územním a strategickém plánování měst a regionů) a zapojení veřejnosti do výzkumu prostřednictvím tzv. občanské vědy (www.citizenscience.cz)

    STRUKTURA ODDĚLENÍ


    PROJEKTY