Využití větrné energie: Hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a sociálních souvislostí pomocí nástrojů GIS
- Odpovědný řešitel: Mgr. Eva Kallabová, Ph. D.
- Řešitelský tým: Mgr. Stanislav Cetkovský, Mgr. Bohumil Frantál, Mgr. Eva Nováková, Mgr. Pavel Roštínský, Ph. D.
- Doba řešení: 2008 - 2010
- Grantová agentura akademie věd - KJB700860801 - Juniorské badatelské grantové projekty
Charakteristika grantového projektu
Cílem projektu, který je příspěvkem k interdisciplinárnímu výzkumu problematiky využívání větrné energie, je zpracování komplexního metodického aparátu pro využití nástrojů GIS v rozhodovacím procesu o vhodnosti instalace větrných elektráren v podmínkách ČR. Prostorové hodnocení územního potenciálu založené na syntéze environmentálních a sociálních aspektů bude realizováno na příkladu Jihomoravského kraje. Řešení projektu bude zahrnovat dílčí výzkumné fáze založené na teoretickém studiu, sběru empirických dat, parciálních analýzách a následné kartografické syntéze provedené na pozadí vybudovaného konceptuálního rámce. Empirická šetření budou vedena metodami regionální geografie s využitím kvantitativních i kvalitativních metod sociologického výzkumu. Hlavním výsledkem bude sestavení výsledné mapy vytvořené pomocí metody analýzy mezer (gap analysis) s lokalitami vhodnými pro výstavbu větrných elektráren.
Vymezení předmětu výzkumu a cíle projektu
Geograficko-sociologické pojetí výzkumu dané problematiky nabízí komplexní přístup a umožňuje syntézu environmentálních a sociálních aspektů, která je nezbytná pro širší hodnocení vhodnosti konkrétních lokalit z hlediska využívání větrné energie. V rozhodovacím procesu o vhodnosti či nevhodnosti lokality je nezbytná především analýza prostorových vazeb v krajině. Základním analytickým nástrojem je využití geografických informačních systémů (GIS), pomocí nichž lze predikovat, které oblasti mají potenciál pro rozvoj větrných elektráren a které nikoliv, případně lze stanovit míru tohoto potenciálu. Hlavní kritéria vhodnosti představují fyzicko-geografické poměry dané lokality a environmentální a sociální aspekty. Pomocí nástrojů GIS lze vytvořit přesný model, který bude znázorňovat, kde je možné plánovat a realizovat nové větrné elektrárny či celé větrné farmy.
Hlavním výzkumným cílem navrhovaného grantu tedy je komplexně prostorově zhodnotit vhodnost a možné střety či problematické aspekty využití větrné energie, provést kartografickou syntézu tohoto hodnocení na příkladu vybraného modelového území a vytvořit tak metodiku pro využití nástrojů GIS v rozhodovacím procesu v podmínkách České republiky.
Navrhovaný grant bude tedy řešen jednak v rovině obecné a jednak v rovině aplikační. Jako hlavní modelové území byl zvolen Jihomoravský kraj. Jako srovnávací základna, zejména v oblasti sociálních aspektů a souvislostí, přiléhající oblast Dolního Rakouska. Krajinný ráz Dolního Rakouska je do značné míry podobný Jižní Moravě, ale veřejné mínění směrem k větrným elektrárnám je dosti odlišné. Rakousko již má také delší zkušenosti s využíváním větrné energie. Srovnání obou zájmových území tak může odhalit základní hybné síly, specifika a vzory.
rok 2008
1) Výzkum sociálních aspektů problematiky - realizace dotazníkových šetření v několika směrech
a) Vliv VE na stavy zvěře v mysliveckých revírech dotčených lokalit
b) Vnímání a postoje obyvatel obcí – dotazníky (distribuce do škol v lokalitách)
c) Vliv na cestovní ruch (přírodní / kulturní potenciál území) – dotazníky, rozhovory
2) Výzkum environmentálních aspektů problematiky
- tvorba „vstupní“ mapy Jihomoravského kraje – základní vytřídění území na základě jasných omezujících faktorů (přírodní parky, chráněné krajinné oblasti, lesy, lidská sídla, letiště, atd.)3) Obecné úkoly
- průběžně zpracovávat teoretické a metodologické podklady